Vítejte na stránce farnost-ruda.wbs.cz v sekci Ohlášky

Farnosti: Ruda nad Moravou,Bohdíkov,Raškov                                                                                                             Rok 2012

POŘAD BOHOSLUŽEB

v týdnu od 13. do 20. května

• Dnes je sbírka na opravu kostela.
• Dnes je koncert ke svátku matek ve 14 hod. v kostele v Rudě. Účinkuje dechový orchestr ZUŠ Šumperk.
• V pondělí ve 20 hod. bude adorace v Rudě.
• V úterý jedeme na výlet z dětmi. Sraz v 4.45 v Rudě na nádraží.
• Zkouška sboru je mimořádně ve středu v 19 hod. v kostele.
• Beseda Pavla a Heleny Divišových o jejich cestování po obou Amerikách bude v pátek v 19 hod. na faře v Rudě.
• Májová pobožnost je v pátek a v neděli po mši svaté.
• V pátek začíná devítidenní příprava na slavnost seslání Ducha Svatého. Slavnost Seslání Ducha Svatého bude za 14 dnů. V předvečer tohoto svátku tedy v sobotu 26.5 zveme na slavnostní vigilii, kterou začneme ve 20 hod. v kostele v Bohdíkově. Tato bohoslužba sestává z obřadu lucenarium tedy požehnání světla, rozšířené bohoslužby slova, obnovení biřmovacích závazků a eucharistie.
• V sobotu je na faře v 9 hod. náboženství pro děti, které nechodí ve škole.
• V sobotu 26.5 bude duchovní obnova pro kandidáty k biřmování. Zváni jsou ti, kteří nemohli být před týdnem. Sejdeme se na faře v Rudě. Prosím, abyste se hlásili, abychom mohli vědět, s kolika zájemci můžeme počítat.

       Farnost Ruda nad Moravou 

       duchovní správce        

P.Michal Krajewski tel.733 755 848 

   E-mail:farudanm@ado.cz.

--------------------------------------------------------------------------------------------------

---------------------------------------------------------------------------------------

ROZVRH HODIN NÁBOŽENSTVÍ

pro školní rok 2011/2012

ZŠ Ruda nad Moravou:

1. 2.třída        středa    12:10 – 12:55

3. třída           pátek     13:00 – 13:45

4. 5.  třída      středa    13:00 – 13:45

6. třída           středa    13:50 – 14:35

7. – 9. třída    pátek     13:50 – 14:35

ZŠ Bohdíkov:

pondělí 13:30 – 14:15

ZŠ Bušín:

úterý 13:00 – 13:45

ZŠ Hrabenov:

čtvrtek 12:50 – 13:35

Pouť ke svatému Vavřinci v Rudě  se vydařila…

…„Neopouštěj, jáhne svatý, naši obec, rodiny, ať v nich vládne pravá láska do poslední hodiny. Žijme láskou, odpouštějme, tak jako ty v žití svém, v nesnázích a utrpení buď nám mocným přímluvcem“…

     Tato prosba vroucně zpívaná chrámovým sborem se nesla kostelem k nebi při poutní mši svaté 7. srpna v Rudě nad Moravou, v němž je více než 200 let uctíván mučedník svatý Vavřinec. Paradox jeho života a mučednické smrti byl tématem sváteční promluvy pana faráře P. Michala Krajewského: „Oslavujeme dnes člověka, jehož život skončil v očích jeho současníků krachem, neúspěchem. Následoval Krista až na kříž. Jen důvěra v Krista ho mohla přenést přes žár plamenů, stejně jako Petra kráčícího po vodě za Ježíšem.…I my jsme vyzváni kráčet s důvěrou po vodě každodenního života za Kristem.“

    S důvěrou jsme tedy všichni prosili Pána, aby nepršelo, protože ve farním areálu byla na odpoledne připravena tradiční  velká zahradní slavnost, tentokrát spojená s koncertem Moravských muzikantů. Naše důvěra však musí ještě dorůst do svatosti, neboť jsme byli vyslyšeni jen napůl.

     Při odpolední bohoslužbě slova, kterou vedl dominikánský novokněz P. Ludvík Grundman z Prahy, ještě nepršelo. Nepršelo ani při  eucharistické adoraci, doprovázené krásným zpěvem schóly mládeže a nesoucí se ve znamení díků Pánu Bohu za všechno, co můžeme ve farnosti společně prožívat. Déšť se nespustil ani při novokněžském požehnání, které nám P. Ludvík (mimo jiné také biřmovací kmotr našeho loňského novokněze P. Tomáše Zachariáše Kristka, O. Praem.) s velkou pokorou a láskou udělil. Cesta z kostela na faru ještě proběhla také v suchu. Ale pak to začalo. Lilo, lilo a lilo. Naštěstí Moravští muzikanti, posluchači a hosté již byli ve farním areálu. Pršelo tak, že domů stejně jít nemohli, a tak všichni rádi (!) zůstali.

       Moravští muzikanti, kteří považují Rudu nad Moravou za své sídlo, začali svůj krásný koncert v 16 hodin. Prohlásili, že budou hrát tak dlouho, dokud nepřestane pršet. Kapelník pan Stanislav Bartošek se svými dvěma syny a s ostatními přáteli předvedli i v dešti virtuózní čísla. Hráli v jednom kuse celé tři hodiny, až opravdu pršet přestalo. Ale i tak déšť nikomu nevadil. Pivo teklo proudem, uzené maso a klobásky voněly, káva a zákusky se vesele prodávaly a ve sklípku něco ostřejšímu na zahřátí déšť také nevadil. Snad jen děti nemohly do bazénu a skákání na trampolíně a her si užily trochu méně než v jiných letech.

    Těší nás, že mezi nás zavítali mnozí kněží, které určitě přilákala domácí kuchyně našeho obětavého zpívajícího kuchaře pana  Jiřího Tulacha. Jeho vynikající svíčkovou ocenili nejen kněží a šťastnou náhodou do Rudy zabloudivší generální představená sester boromejek (světe div se, jela totiž původně na pouť do Rudy u Rýmařova!), ale i dvacet Moravských muzikantů a spoustu spokojených strávníků, kteří si pochvalovali, že aspoň o pouti nemusí doma vařit a mohou se celý den veselit na faře. Je potěšitelné, že do našeho společenství zavítalo i množství lidí, které v kostele nepotkáváme. Všichni se dobře bavili a radovali se ze života.    Obzvláště milým hostem a vděčným  byl P. Pavel Michut, budovatel našeho farního areálu a ve večerních hodinách také zábřežský děkan P. František Eliáš, kterému improvizovaná mládežnická kapela ve sklípku zahrála s radostí jeho oblíbenou mysliveckou píseň.

     Pro více než dvacet pořadatelů začala pravá pouť až po odchodu hostů, kolem 20 hodiny večerní. V garáži se zpívalo a hrálo, co kdo chtěl. Otec Michal i s osmdesátiletým kostelníkem tentokrát vydrželi zpívat s omladinou i panem starostou až do úplného konce. A v pondělí ráno? Nikdo nezaspal. Ti co do noci vydrželi přišli již v 9 hodin a uklidili celý areál. Otec Michal mohl s klidným srdcem odjet na dovolenou. Až se vrátí, bude ho vítat nejen uklizená fara, ale i  nová fasáda na našem farním kostele. Nevěříte, že ten zázrak se stal? Přijeďte se  do Rudy na náš nově opravený a opravdu krásný kostel podívat. A nemusí to být až za rok na pouť…I když třeba bude zase pršet, bude to stejně požehnané a krásné setkání lidí dobré vůle! 

                           Lenka Bernadetta  Nezbedová 

Dominikáni na Šumpersku…

       Nelekejte se, inkvizičním procesům na Šumpersku již dávno odzvonilo! Ani nevstali zmrtvých bratři dominikáni pohřbení v Klášterním kostele v Šumperku! Ani vám nebudu líčit historii jejich požehnaného působení v tomto kraji. Nezvykle mnoho bratří a sester naší dominikánské rodiny trávilo totiž  v okolí Šumperka svoji zaslouženou dovolenou.

     Dominikánské léto na Šumpersku zahájil svým několikadenním pobytem na faře v Bohdíkově  převor pražského kláštera P. Antonín Krasucki, kam přijel se svými přáteli ze Znojma rovnou z primice  P. Jindřicha Martina Poláčka, OP. Kromě poznávání krásy zdejších lesů, myslivecké kuchyně a  malých ochutnávek dobrého hanušovického piva a také pohovoru s potencionální  kandidátkou Díla blažené Zdislavy, měl v úmyslu v závěru týdne dojet na primici P. Ludvíka Víta Grundmana, OP do Chocně. Bohužel primice se musela obejít bez něho. Vlak měl tak velké zpoždění, že P. Antonín by přijel pouze na primiční hostinu. Proto raději požehnal  nejmladšímu bratru provincie z vlaku a vystoupil až v Praze, neboť z dovolené přijel nemocen a s horečkou.

     Pražský vzduch a zejména láska spolubratří ho však uzdravily natolik, že již v pondělí ráno se na Šumpersko vracel, tentokrát do farnosti Ruda nad Moravou na Olšanské Hory, kde byl pozván již na druhý ročník duchovní obnovy pro mládež, kterou pod názvem „Zajeď na hlubinu“ pořádaly sestry Díla blažené Zdislavy. Otec Antonín s povděkem přivítal, že byl na toto místo, nacházející se v krásném prostředí mimo lidskou civilizaci, tentokrát dovezen autem a nemusel jako loni šplhat do kopce s těžkým „kostelovým“ kufrem. Očekávalo ho deset mladých lidí, kteří celé dopoledne po několik dní opravdu mlčeli, modlili se, zpívali, zpovídali se, adorovali, zkrátka hledali, jak se v hlubinách svého srdce setkat s Kristem. Volné chvíle trávili mladí sbíráním mateřídoušky pro nachlazeného Otce Antonína, aby ho mohli vrátit  bratřím do Prahy zdravého a odpočatého.

       Toto krásné společenství bylo oživeno několika milými návštěvami. Mládež přišel povzbudit místní farář P. Michal Krajewski  se dvěma řeholními sestrami z Polska. Po roce už po vlastních nohách přišla P. Antonína opět pozdravit úplně zdravá Lucinka Divišová, jejíž mamince P. Antonín obětavě kněžsky pomáhal při jejím dramatickém narození v motolské nemocnici. Želvu Loudalku a krávu Báru, které zůstaly v Praze, nahradil letos rohatý a nevychovaný čertík Hubert, který  musí odjet s Otcem Antonínem do Prahy, aby ho tam děti v Praze lépe vychovaly, aby nepůsobil čertoviny a nepokoušel děti i dospělé.

        Společenství dominikánské rodiny bylo završeno návštěvou čtyř sester dominikánek v čele se sestrou Gabrielou Ivanou Vlkovou, které trávily svoji dovolenou na faře v blízkém Klášterci. Společná mše svatá mládeže, sester dominikánek, zástupce provinciála a sester zdislávek byla krásným svědectvím spolupráce naší dominikánské rodiny. V duchu se k nám jistě připojily také další sestry dominikánky, které právě pobývaly s táborem dětí na faře v nedalekém Písařově, kam je pozvala sestra Guzmána Jana Valentová, pocházející z nedaleké vesnice Chromeč…

          Postupné uzdravování Otce Antonína způsobil nejen horský vzduch, mateřídouška a společenství dobrých lidí, ale zejména poslední den duchovní obnovy, kdy mohl v tichu přírody a ve společenství eucharistického Krista zůstat na Olšanských Horách zcela sám a nabírat duchovní i tělesné síly do další služby. V pátek ráno ho totiž čekala další duchovní obnova, tentokrát pro více než třicet seniorů na faře v Rudě nad Moravou. Za jeho službu, obětavost a smysl pro humor vyslovují všichni, kdo se s ním letos o prázdninách setkali, upřímné a vděčné: Pán Bůh zaplať!

     Dominikánské léto na Šumpersku však pokračovalo dál. Faru v Bohdíkově si pro svoji dovolenou vybrala také sestra Kateřina, převorka dominikánských mnišek v Lysolajích. Její modlitby  i její přítomnost mezi námi byla pro nás všechny velkým požehnáním. Krátce ji přijela navštívit spolusestra Diana, rodačka ze Šumperka, takže při táboráku na rozloučenou byli  kněží z Hanušovic obklopeni péčí sester dominikánek i zdislávek. 

    Dominikánské léto na Šumpersku završil svou přítomností nejmladší dominikánský kněz v republice P. Ludvík Grundman, OP, který přijal pozvání na pouť ke svatému Vavřinci do Rudy nad Moravou. V neděli 7. srpna vedl odpolední bohoslužbu slova a udělil všem přítomným s láskou a pokorou novokněžské požehnání.  Radostně se také setkal s mnoha lidmi na zahradní slavnosti ve farním areálu. Jeho odhodlání a elán do služby Pánu byl pro všechny mladé i staré velkým povzbuzením.

     Ptáte se spolu se  mnou, proč na Šumpersku bylo letos tolik dominikánů?  Pisatelka těchto řádků v tom opravdu prsty nemá. Vysvětlení je prosté. Na šumperském hřbitově odpočívá pod velkým dřevěným křížem dominikánský terciář Julius Augustin Varga. Za svého života se  vůbec nemohl hýbat. Jen nehtem na palci obracel stránky knih. Trpěl, modlil se, obětoval se, studoval, zkrátka žil jako pravý dominikán. Nyní v nebi se hýbá, pracuje, zve, volá, přimlouvá se za nás, přitahuje ještě více, než za svého krátkého třiatřicetiletého pozemského života… Julku, nezapomeň na dominikány, které jsi měl tak rád a přimlouvej se, nyní zvláště za  uzdravení tvého přítele P. Mikuláše Otu Buzického, OP!

                        s. Lenka Bernadetta Nezbedová

                              Dílo blažené Zdislavy

Po stopách nového blahoslaveného Jana Pavla II…

Když jsme loni na jaře plánovali zájezd rudské farnosti do Krakowa, rodného města našeho pana faráře, netušili jsme, že naše cesta povede po místech, která jsou spojena s působením nového přímluvce v nebi, který byl církví oficiálně prohlášen blahoslaveným letos 1. května k radosti nás všech. Papež Jan Pavel II. nejen že přepisoval dějiny církve a světa, ale za svého života inspiroval mnoho mladých lidí k bezvýhradnému následování Krista. I v naší farnosti je mnoho lidí, kteří se s papežem osobně setkali, které podaroval růžencem, kterým ukázal směr jejich další životní cesty. „Nebojte se otevřít své srdce Kristu, On zná řešenívšech vašich problémů,“ řekl v den svého zvolení papežem. Mnozí mladí, kteří tehdy slyšeli a poslechli jeho výzvu, jsou dnes šťastní a zakoušejí ve svém životě plody této výzvy.

První zastávkou našeho putování bylo papežovo rodné město Wadovice. S dojetím jsme poklekli před obrazem Panny Marie Ustavičné Pomoci, které šeptal Karol Wojtyla heslo svého života „Celý tvůj“ a která ho po celý život chránila a provázela. Na ochutnání papežových oblíbených kremówek už nám nezbyl čas, protože jsme měli namířeno na další místo spojené s jeho životem – Kalwarii Zebrzydowskou, kam rád putoval po celý svůj život. Na zdech poutního kostela jsme četli jeho slova: „Zde jsem zanechal celé své srdce“. Při první návštěvě Polska v roce 1979 papež prosil, aby se na tomto místě za něj lidé modlili, dokud žije a také po jeho smrti. Tuto výzvu nepřeslechl nikdo z nás, vždyť každý nesl na tato místa někoho, kdo potřeboval duchovní posilu, pomoc a milost na přímluvu nového světce.

V odpoledních hodinách jsme doputovali na místa spojená s životem a působením svaté Faustyny Kowalské, apoštolky Božího Milosrdenství, do krakowských Lagiewnik. Chrám Božího Milostrenství, posvěcený Janem Pavlem II. v roce 2002, je výmluvným svědectvím o spolehlivosti Božích příslibů. Když prostá sestra Faustyna slyšela od Pána Ježíše slova, že   se toto místo stane pramenem milosrdenství pro celý svět, netušila, jak a kdy se tato slova naplní. My jsme mohli být svědky splnění tohoto Božího příslibu. Chrám Božího milosrdenství je naplněn zvláštní atmosférou, on sám je zázrakem sakrální architektury 21. století a viditelným zrcadlem očím, skrytých duchovních zázraků v lidských duších, které jsou otvírány pro působení Božího milosrdenství. V klášterním kostele u hrobu sv. Faustyny se právě konala bohoslužba za manžele, jejichž manželství se ocitlo v krizi. Kněz po mši svaté každému zvlášť žehnal Nejsvětější Svátostí. Mnozí z nás pocítili, že tato chvíle byla vyvrcholením naší pouti za Božím milosrdenstvím, které vyprošovali sobě i těm, které přinesli ve svých srdcích.

Večer nás přivítal krakovský hotel dobrou večeří. Plni vděčnosti za krásné počasí uplynulého dne jsme se uložili k odpočinku. Nedělní ráno bylo ve znamení mše svaté v kostele Svatého Ducha, kde je knězem spolužák Otce Michala. Neděli Dobrého Pastýře, kdy se modlíme za nová kněžská a řeholní povolání, jsme tedy prožili v zemi, které Pán těmito povoláními požehnal. Byli jsme plni vděčnosti, za našeho duchovního Otce, který kvůli našim duším opustil svou vlast, kde je to pro kněze tak jiné než v našich českých poměrech… A někteří z nás se také ptali: Proč v české církvi nemáme mladé muže a ženy, kteří chtějí obětovat svůj život Kristu? Co máme, Pane, pro to udělat?

Při návštěvě krakowské synagogy se nás ujal vědomostmi a laskavostí nabitý pan průvodce. Z polštiny překládal profesionálně Otec Michal. Jen jednou při tom překládání znejistěl. To když stál při obědě zády ke dveřím a překládal a my jsme ve dveřích viděli jeho maminku a tatínka a začali jsme se na ně spontánně usmívat. Bylo to milé setkání s maminkou, která měla zrovna svátek (jmenuje se Žofie) i s tatínkem, který nás ještě pohostil po obědě výborným zmrzlinovým pohárem.

V neděli celý den v Krakowě pršelo. Proto jsme přivítali opravdu důkadnou prohlídku královského hradu Wawelu a katedrály. Někteří odvážlivci vystoupili až na věž ke zvonům. S úctou jsme se poklonili hrobu svatého Stanislava a vděčně jsme vnímali, jak jsou oba naše národy spojeny historií i současností a jak jsme si blízcí. Vždyť v katedrále uctívají také svatého Václava, hlavního patrona české země!

Zpáteční cesta proběhla bez problémů, nikdo se tentokrát neztratil. A vyměněné tašky se při troše dobré vůle dostaly ke svým majitelům, i když už dávno odbila půlnoc. A to nejdůležitější, co jsme si z pouti přivezli? Poselství, které zaznělo v kázání Otce Michala v chrámu Božího milosrdenství: „Buďte milosrdní ke každému, kdo stojí vedle Vás. Bůh žehná těm, kdo prokazují milosrdenství druhým“. A ještě něco jsme si přivezli z Polska domů: našeho Otce Michala a jeho ujištění, že je s námi Rudě rád!

Otče Michale, děkujeme Vám, nejen za pozvání k Vám domů... Máme Vás rádi a máme rádi i svatého papeže z Vaší země!

Bože v Nejsvětější Trojici, děkujeme ti za to, že jsi dal církvi papeže Jana Pavla II., na němž se projevila tvoje otcovská dobrota, sláva Kristova kříže a síla Ducha Svatého. On zasvěcením celého světa tvému milosrdenství a mateřské ochraně Panny Marie nám ukázal živý obraz Dobrého Pastáře, zář svatosti, která je cílem křesťanského života, jako cestu k věčnému sjednocení s Tebou. Uděl nám na jeho přímluvu, ať se podle tvé vůle horlivě snažíme svatosti dojít. Amen.

Lenka Bernadetta Nezbedová

Strom barvy života.

 ŽIVOT FARNÍ RODINY

MŠE SVATÉ

Neděle: 7,30  Bohdíkov

      9,00  Ruda - s programem pro děti v sakristii

      10,30 Raškov

Pondělí:18,00 Hrabenov, Radomilov - střídavě

Úterý:  18,00 Ruda

Středa: 9,00 Komňátka

Pátek:  18,00 Ruda

        16,00 Štědrákova Lhota

Sobota: 17,30 Olšany

        18,45 Bušín

ADORACE

Pondělí: 20,00 Ruda

První pátky v měsíci: 16,30 – 18,00 Ruda

ZPOVÍDÁNÍ

Úterý, pátek : Ruda 17,30 – 17,55

Před většími svátky v sobotu – cizí zpovědníci

SPOLEČENSTVÍ NA FAŘE

Senioři: jednou za měsíc podle domluvy

Modlitby matek: střídavě: úterý po mši svaté

                                          čtvrtek dopoledne

Biblická hodina: pátek 19,00 jednou za 14 dní

Mládež: pátek podle domluvy

CHRÁMOVÝ SBOR: úterý 19,00

OVEČKY - sbor pro nejmenší: neděle po mši svaté

SCHÓLA MLÁDEŽE: nepravidelně podle potřeby

Webová stránka byla vytvořena pomocí on-line webgenerátoru WebSnadno.cz