Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web

List z kalendáře

 

Čeští svatí.

*

Svatí a světice církevního roku - květen

BEDA CTIHODNÝ 
25. květen
Atributy: násadka, pravítko, kniha
* 674 Wearmouth; +735 Jarrow

Když bylo Bedovi sedm let, dali ho rodiče na výchovu opatu Benediktovi, který čtyři roky předtím založil ve Wearmouthu klášter. Přešel potom do benediktinského opatství v Jarrow, tam byl vysvěcen na kněze a zde prožil i zbytek svého života, věnovaného modlitbě, studiu a vyučování. Necestoval, neúčastnil se veřejného života, a přece za několik málo let po jeho smrti bylo jeho jméno známo v celé západní církvi; byl největším učitelem své doby. Učil na klášterní škole a byl pověřen přípravou žáků na kněžský úřad a psal pro ně komentáře k Písmu. Měl potřebné jazykové znalosti a k dispozici bohatou knihovnu, kterou za mnoho let shromáždil biskup Benedikt. Vytýká se mu někdy, že to není dílo dost originální, jako byly spisy Anselma nebo Dunse Scota, ale on chtěl dát jen svým žákům a lidem své generace znalost křest'anského starověku; v tom směru jim skutečně otevřel přístup k učení církevních otců. Ještě důležitější než komentáře je jeho Církevní historie Anglie; j sou to vlastně její dějiny od vpádu Julia Caesara až pojeho dobu, a právem mu vynesly titul "otec anglické historie". Jsou psány s profesionální svědomitostí, jaká vyznačuje pravého učence. Jako životopisec svatých napsal první historické martyrologium; je však především teolog a exeget, opravdový předchůdce scholastiky. Ještě poslední den překládal Janovo evangelium, a když večer cítil, že je smrt nablízku, rozdělil ve své cele mezi kněze všecko, co na tomto světě měl: několik zrnek pepře, několik kapesníků a něco kadidla.

Na obsah


Konon 
29. května

Za vlády císaře Aureliána (270-275) propuklo v římské říši další, v pořadí již deváté pronásledování křesťanů. Co do rozsahu a systematičnosti ho sice nemůžeme srovnávat s perzekucí doby Deciovy a Valeriánovy, přesto si však vyžádalo životy mnoha věřících, kteří odmítli vzývat pohanské bohy a neohroženě hájili zjevené pravdy. Jednou z obětí aureliánského pronásledování se stal i ikonijský občan Konon, popravený spolu se svým synem kolem roku 275. Protože o jeho životě a činnosti nemáme k dispozici žádné bližší údaje, musíme se spokojit s popisem jeho mučednické smrti, který nám zprostředkovaly legendy.Vypráví se, že během aureliánského pronásledování byl Konon povolán před místního soudce, aby se prověřilo jeho náboženské smýšlení. Soudce Konona jistou dobu mlčky pozoroval, a když se dostatečně vynadíval na jeho tvář zbrázděnou vráskami, zavrtěl hlavou a řekl: "Proč vedeš tak tvrdý a smutný život, Konone?" Stařec bez rozmýšlení odpověděl: "Ti, kteří vedou světský život, zažívají radost a štěstí na této zemi. Kdo ale žije pro Boha, ten svým utrpením dědí nebeské království." Po této odpovědi poslali pro Kononova syna, chlapce sotva dvanáctiletého, a spolu s otcem jej položili na železný rošt a posléze na žhavé uhlí. Oba odsouzenci přitom nevydali ani hlásku a jen se blaženě usmívali. Stařec měl dokonce dost sil na to, aby zvolal: "Tvoji pomocníci ti špatně slouží, soudce. Tak slabým mučením nás nedonutí k modlářství." Soudce byl těmito slovy zcela vyveden z míry, a proto nařídil, aby je pověsili za nohy do komína a pořádně je přidusili kouřem. Pak jim nechal dřevěnou pilou uřezat obě ruce. Konon ho však oslovil ještě jednou: "Není ti líto, když vidíš, jak bezmocný vítězí nad celou tvojí mocí?" Oba mučedníci se pak pahýly svých rukou pokřižovali a brzy vypustili duši. Jejich ostatky se v průběhu staletí dostaly do Acerre u Neapole, kde se dodnes těší neobyčejné úctě. 
Na obsah

ZDISLAVA 
30. květen
Patronka: česká, rodiny 
Atributy: almužna, děti, nemocní, kostel, erb s lvicí
*kolem roku 1215 Křižanov na Moravě; +1252 hrad Lemberk

Svatá Zdislava byla nejstarší dcerou brněnského královského kastelána Přibyslava a Sibyly, pocházející ze Sicílie. Provdala se v necelých dvaceti letech za Havla z Lemberka a měla s ním syna Havla, "jenž - stejně jako matka - jen krátkého dožil se věku, a dceru Markétu, slynoucí krásou a ušlechtilostí", podle slov žďárského mnicha kronikáře. V Brně
se Zdislavě dostalo hlavně zásluhou její matky pečlivé výchovy, ale působily na ni i řeholní řády, ať minorité, či ještě víc dominikáni. Její zbožnost byla obrácena ke křesťanskému životu ne mimo tento svět, nýbrž s tímto světem, k lásce k bližnímu, především pak k nemocným a ubohým; v tom směru jí byla blízká svatá Anežka Přemyslovna, abatyše klariského kláštera Na Františku. Dalimilova kronika mluví o tom, že Zdislava křísila mrtvé, vracela zrak slepým, uzdravovala chromé a malomocné. Měla jistě zásluhu o založení dominikánského kláštera v Jablonném, z jejího popudu vznikl i klášter téhož řádu v Turnově. U Zdislavy se nesetkáváme s radikálním řešením otázky chudoby, jak tomu bylo u mnoha svatých, kteří rozdali svůj majetek chudým a sami žili v evangelní prostotě -jako provdaná žena nedisponovala svým majetkem v tak plné míře - ale z toho, co měla, přispívala co nejhojněji na různé dobročinné i zbožné účely. Myšlenka hospitální je v jejím životě na prvním místě ve vztahu k bližním, ale z její osobnosti vyzářilo mnoho dobrého i na jejího muže, děti, okolí. Zdislava je pochována v podzemí chrámu v Jablonném v Podještědí, zřejmě jako zakladatelka původního dominikánského kláštera.

 



 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

TOPlist
BlueBoard.cz