Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web

List z kalendáře

 

Čeští svatí.

*

Svatí a světice církevního roku - prosinec

 

PETR KANISIUS
21. prosinec
Atributy: kniha, nápis Charitas
* 1521 Nijmegen; + 1597 Fribourg

Petr pocházel z vážené patricijské rodiny a proti vůli svého otce odešel do Kolína nad Rýnem studovat teologii Zde se seznámil s jedním z prvních žáků Ignáce z Loyoly a vstoupil roku 1543 do Tovaryšstva Ježíšova. V Kolíně byl v té době arcibiskupem Hermann von Wied, který přešel tajně k luteránství. Katolická strana vyslala v té věci Kanisia k císaři Karlu V ; arcibiskup byl sesazen a Porýní zůstalo katolické. Když byl vysvěcen na kněze, vydal ze všeho nejdříve spisy svatého Cyrila Alexandrijského a Lva Velikého; upozorňoval na sebe stále víc i jako učitel, debatér a kazatel. Kardinál Otto Truchses, biskup augsburský, si ho vyžádal jako teologa na tridentský koncil. Učil později rok v Messině a po složení slavnostního slibu byl jmenován profesorem teologie na ingolstadtské univerzitě; i tím chtěl bavorský vévoda čelit rozmáhajícímu se protestantství. Kanisius měl takto velký podíl na přestavbě německé církve otřesené rozštěpením víry a ne nadarmo byl nazván druhým apoštolem této země po Bonifácovi.
Jiná výzva přišla přímo od císaře, aby spravoval vídeňskou diecézi, a mladý jezuita zde složil své nejvýznamnější dílo, katechismus; ten dosáhl přes čtyři sta vydání a byl přeložen do patnácti jazyků; používalo se ho v Evropě i v zámoří. Z Vídně přešel do Čech, kde byla situace katolické církve obzvlášť nejistá, a založil zde kolej
, z níž se stala později univerzita. V pětatřiceti letech byl jmenován prvním představeným nově založené hornoněmecké řádové provincie a v intervalu patnácti let založil tolik klášterů, seminářů, kolejí, že musily být zřízeny ještě dvě další germánské provincie. Úcta, které se Kanisius všude těšil, přispívala k získávání domácího dorostu. Byl důvěrníkem církevních knížat i papežů, kteří ho zvali na důležitá církevněpolitická jednání, korespondoval i s císařem; jeho vydané listy zabírají přes osm tisíc stran. Jeho osobní vliv i debatérský věhlas učinily z něho obávaného protivníka, a jestliže velká část Německa zůstala v XVI. století katolická, děkuje za to jemu. Od roku 1580 až do své smrti konal apoštolát ve Fribourgu ve Švýcařích, ale posledních šest let, unaven nepřetržitou prací, žil v tamější koleji v ústraní. Zemřel obklopen obecnou úctou; jeho pohřeb byl triumfální.

Na obsah
 

JAN KENTSKÝ 
23. prosinec
* 1390 Keeny u Krakova; + 1473 Krakov

Byl synem starosty rodné vesnice a vystudoval na slavné krakovské univerzitě; z ní odešel 1417 s titulem licenciáta a mistra. Byl postaven do čela mnišské školy opatství v Bozogrobcy a po osmi letech jmenován profesorem svobodných umění na krakovské univerzitě. Bylo to v době husitských válek, Polsko zpustošené, lidé zubožení; příležitost pro člověka citlivého srdce, jakým byl Jan Kentský, který nade vše miloval chudé a vnášel útěchu všude, kde bylo třeba. Tento velmi vzdělaný muž, autor důležité práce věnované kazuistice, vykonal jako chudý poutník cestu k Božímu hrobu v Jeruzalémě a čtyřikrát do Říma k hrobům svatého Petra a Pavla.

Na obsah
 

ŠTĚPÁN
26. prosinec
Patron: jáhnů, koní a kočích, zedníků 
Atributy: kameny, palmová ratolest
I. století

Mučedníka Štěpána známe jen ze Skutků apoštolů. Byl prvním ze sedmi jáhnů mladé křesťanské církve; jáhen byla osoba, která pomáhala apoštolům ve správních věcech. Soudě podle jeho jména Stephanos, můžeme Štěpána zařadit mezi helénisty, o nichž se mluví ve Skutcích; byli to křesťané židovského původu nebo nově získaní stoupenci, kteří vyšli pravděpodobně z jeruzalémských synagog řeckého jazyka. Štěpán se velmi brzy věnoval kazatelství. Byl tak nadšený apologeta, obdařený mnoha milostmi, že to zakrátko podráždilo Židy; sanhedrin ho dal zatknout, a využívaje falešných svědků, kteří vypovídali, že "tenhle člověk vede neustále řeči proti chrámu a proti Zákonu a také říkal, že Ježíš Nazaretský zboří tento chrám a změní ustanovení, která máme od Mojžíše", vyslýchal ho. Všichni, kdo seděli ve veleradě, upřeně se na něj podívali a viděli, že jeho tvář se podobá tváři anděla, praví Písmo. Když se ho velekněz zeptal, je-li tomu tak, co říkají svědci, pronesl Štěpán obdivuhodnou řeč opírající se o Starý zákon a rabínské tradice. Vyzvedl dva hlavní body: Boha je možno nalézt nejen v chrámu a v Palestině, ale kdekoli; židovští vůdcové odmítali stále Boží proroky, pronásledovali je, kamenovali a své dílo dovršili vraždou Spravedlivého, Syna člověka. Když to Židé slyšeli, "rozzuřili se a skřípali zuby proti němu. On však, plný Ducha svatého, pohleděl k nebi a spatřil Boží slávu a Ježíše, jak stojí po Boží pravici. Zvolal: Vidím nebesa otevřená a Syna člověka, jak stojí po Boží pravici. Oni se však dali do velkého křiku, zacpávali si uši a všichni se na něho zuřivě vrhli."
Vyvlekli ho za zdi Jeruzaléma a kamenovali. Jáhen před smrtí ještě zvolal: "Pane, nepočítej jim tento hřích!" Při popravě byl i Pavel, budoucí apoštol národů, který se sice kamenování neúčastnil, ale kamenujícím hlídal oděvy. Svatý Augustin mohl tedy právem říci: "Kdyby se byl Štěpán nemodlil, církev by nebyla získala Pavla." Svatý Štěpán, o němž se mluví jako o prvomučedníku, zahynul mezi rokem 36-38.

Na obsah
 

JAN EVANGELISTA 
27. prosinec
Patron: teologů, úředníků, notáru, spisovatelů 
Atributy: kniha (či svitek), orel, had, hrob
I. století

Jan byl bratr apoštola Jakuba a pocházel stejně jako Petr z Bersaidy; otec byl rybářem, matka Salome snad byla sestrou Panny Marie. Ježíš Jana povolal, když ten spravoval na břehu jezera sítě; předtím byl učedníkem Jana Křtitele. On je ten apoštol, "kterého Ježíš miloval"; byl svědkem vzkříšení dcery Jairovy, byl při Proměnění i v hodině Kristovy úzkosti v Getsemanské zahradě, jemu svěřil Ježíš na kříži svou matku, on první poznal vzkříšeného
Spasitele. Po Letnicích byl stále po boku Petra, byl jedním ze "sloupů církve". Podle svatého Ireneje byl Jan za Domitiana vypovězen na Pathmos, kde napsal své Zjevení. Je autorem podivuhodného čtvrtého evangelia - i když se někteří moderní vykladači přiklánějí k názoru, že je napsal jeho žák - a tří listů; přisuzuje se mu rovněž několik spisů apokryfních. Když skončilo jeho vyhnanství, vrátil se do Efesu a tam za Trajanovy vlády ve vysokém věku zemřel. V každém případu stál v Efesu už ve čtvrtém století kostel zasvěcený svatému Janu; bazilika, z níž zůstaly jen trosky, datuje se z doby Justiniánovy. Pokud jde o smrt Panny Marie v Efesu u Jana, naráží se zde na velké potíže historické.

Na obsah
 

SILVESTR I. 
31. prosinec
Patron: dobré úrody, domácích zvířat
Atributy: papežské roucho a berla, kniha, mušle, býk
+ 335 Řím 

Silvestr I., rozený Říman, byl papežem od roku 314 do roku 335. Bylo to období poměrně klidné, protože reorganizaci církve provedl jeho předchůdce Miltiades a císař Konstantin zajišťoval křesťanům oporu. Silvestr musil však počítat s tím, že císař se bude vměšovat do věcí náboženských i kněžských, zejména za krize vyvolané ariánstvím a donatismem; zdá se, že v tom směru byla papežská autorita zastíněna autoritou císařskou, neboť na níkajském koncilu, kde bylo ariánství definitivně zamítnuto, se papež dal zastupovat svými preláty. I tak měl Silvestr I. důležitou roli při proměně pohanského Říma v křesťanský; za jeho pontifikátu byla postavena bazilika sv. Jana v Lateránu, sv. Petra ve Vatikáně a sv. Pavla před hradbami. Jisté je, že za svou popularitu děkuje Silvestr spíš legendě než historii; a ovšem i tomu, že jeho památka se slaví posledního dne občanského roku.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

TOPlist
BlueBoard.cz